Na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku představil Anton Kobyakov, poradce ruského prezidenta Vladimira Putina, argumenty obviňující Spojené státy z využívání kryptoměn a zlatých rezerv k devalvaci svých federálních dluhových závazků.
Podle Kobyakova zvažuje americká vláda přesun části svého nesplaceného dluhu ve výši 37,43 bilionu dolarů do stablecoinů krytých dolarem, čímž by prostřednictvím tržních mechanismů, které snižují důvěru v kupní sílu dolaru, zmírnila hodnotu dluhu.
Poradce navrhl paralely s historickými událostmi, přirovnávajíc tuto strategii k finančním manévrům 30. a 70. let 20. století, kdy byly alternativní měny a komoditní rezervy využívány k úpravě národních fiskálních pozic.
Ve svých poznámkách Kobyakov zmínil zákon Guiding and Establishing National Innovation for US Stablecoins Act, podepsaný v červenci, naznačující, že integrace rámců stablecoinů by mohla usnadnit systematickou správu dluhu bez explicitního schválení Kongresem.
Dále poznamenal iniciativy jako Bitcoin Act senátorky Lummisové, která prosazuje vládní akvizici jednoho milionu bitcoinů, zdůrazňujíc, jak by digitální aktiva mohla sloužit jako nástroj k odprodeji dluhu nebo náhradě zajištění.
Kritici upozorňují, že mechanismus postrádá jasný teoretický základ, protože emise stablecoinů by stále vyžadovala krytí instrumenty amerického ministerstva financí nebo seigniorage, což vyvolává otázky ohledně skutečné účinnosti devalvace.
Oponenti tvrdí, že převod dluhu na tokenizované nástroje by mohl oslabit dominanci dolaru podporou mezinárodního přijetí stablecoinů, což by mohlo fragmentovat globální finanční stabilitu.
Zastánci v amerických politických kruzích trvají na tom, že začlenění blockchainové technologie do suverénních dluhových trhů může zvýšit transparentnost a přístup investorů prostřednictvím programovatelných dluhových cenných papírů.
Finanční analytici upozorňují, že jakýkoli přechod k tokenizované dluhové struktuře musí řešit regulační, technologická a ekonomická rizika, včetně zranitelností chytrých kontraktů a kybernetických hrozeb.
Dále vznikají geopolitické důsledky, protože protivní národy mohou tokenizovaný dluh vnímat jako pokus o obcházení sankcí nebo zapojení do tajných tržních operací.
Tržní pozorovatelé sledují trendy růstu stablecoinů, přičemž dolarové tokeny nyní tvoří přes 160 miliard dolarů v oběhu, podpořené institucionálním přijetím a protokoly decentralizovaných financí.
Vydavatelé stablecoinů však čelí rostoucím regulačním kontrolám, přičemž agentury navrhují kapitálové požadavky, standardy správy a auditorské povinnosti k zajištění adekvátnosti rezerv.
Firma pro onchain analýzy Chainalysis uvedla, že převody stablecoinů představovaly ve čtvrtletí 28 % toků do amerického ministerstva financí, což naznačuje neformální kanál poptávky po vystavení suverénního dluhu.
Mezitím zlaté rezervy držené americkou vládou dosahují 261 milionů trojských uncí, oceněných přibližně na 516 miliard dolarů, představujících tradiční sklad hodnoty vedle nově vznikajících digitálních aktiv.
Analytici diskutují, zda by vyvažování rezerv směrem k mixu fiatního dluhu, zlata a tokenizovaných nástrojů mohlo optimalizovat rizikově upravené výnosy suverénních portfolií.
V reakci na kritiku američtí představitelé ministerstva financí zdůraznili závazek ke stabilitě dolaru a zopakovali, že jakýkoli rámec stablecoinů by byl podřízen stávajícím mechanismům měnové politiky.
Personál Mezinárodního měnového fondu rovněž vyzval k opatrnosti a komplexnímu hodnocení dopadů před přijetím digitálních měnových rámců pro správu dluhu.
Jak debatní proces pokračuje, země po celém světě pozorně sledují vývoj a zvažují své vlastní přístupy k integraci digitálních aktiv do suverénních financí.
Dlouhodobý výsledek bude záviset na regulační jasnosti, tržní infrastruktuře a technologické odolnosti, když globální ekonomiky navigují v měnícím se měnovém prostředí.
Komentáře (0)