Zakladatel Telegramu Pavel Durov se vyjádřil k ročnímu vyšetřování francouzskými orgány činnými v trestním řízení a uvedl, že nebyly nalezeny žádné důkazy, které by ho nebo společnost spojovaly s trestnou činností. Durov označil své zatčení v srpnu 2024 za „legálně a logicky absurdní“ a argumentoval, že odpovědnost výkonného pracovníka platformy za nezávislé činy uživatelů vytváří nebezpečný precedent. Zdůraznil, že Telegram dodržuje průmyslové standardy moderace a vyhovuje všem právně závazným požadavkům, přičemž odmítá implementovat zadní vrátka nebo předávat šifrovací klíče, které by ohrozily soukromí uživatelů. Durov uvedl, že pokračující cestovní omezení vyžadují jeho návrat do Francie každé dva týdny, přičemž lhůta pro soudní řízení nebo odvolání není jasná. Obvinil francouzskou vládu z nevratné škody na pověsti země jako bašti svobody, což podporují organizace na ochranu lidských práv a zastánci svobody projevu po celé Evropě.
Případ vyvolal široké odsouzení ze strany kryptokomunity, skupin pro digitální práva a mezinárodních pozorovatelů a spustil debaty o rovnováze mezi činnostmi zákonodárců a autonomií platforem. Francouzský prezident Emmanuel Macron hájil úřady a trval na tom, že vyšetřování není politické a zaměřuje se výhradně na dodržování francouzského zákona. Ve své obraně Durov vyzval úředníky, aby předložili jakékoli konkrétní porušení ze strany Telegramu, a poukázal na historii spolupráce platformy při odstraňování obsahu na žádost. Právní experti poznamenávají, že výsledek by mohl ovlivnit budoucí regulace týkající se šifrování a odpovědnosti prostředníků v rámci Evropské unie. Zainteresované subjekty v oboru bedlivě sledují možné dopady na decentralizované služby zasílání zpráv a širší ekosystém Web3, kde jsou zásadními hodnotami soukromí a odolnost proti cenzuře.
Do budoucna plánuje Durovův právní tým podat návrhy na zastavení případu, argumentujíc nedostatkem důkazů a procesními nesrovnalostmi. Mezitím poslanci ve Francii a EU diskutují o legislativních rámcích zaměřených na odpovědnost digitálních platforem, přičemž někteří navrhují přísnější regulaci šifrování. Vyřešení vyšetřování může ovlivnit globální politiku v oblasti digitálního soukromí, ochrany uživatelských dat a právních povinností technologických poskytovatelů. Rostoucí uživatelská základna Telegramu — nyní přesahující 800 milionů aktivních uživatelů měsíčně — zůstává ostražitá a hodnotí budoucnost platformy v jurisdikcích, kde by regulační tlaky mohly zesílit. Případ zdůrazňuje napětí mezi vládním dozorem a technologickými firmami, které prosazují bezpečné a soukromé komunikační sítě.
Komentáře (0)